Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Použití letokruhové analýzy pro datování velkoplošného odumírání kleče v Krkonoších
Kyncl, Tomáš ; Wild, Jan
Silné chronické napadení kleče horské (Pinus mugo) hmyzími defoliátory se projevuje prudkým poklesem tloušťkového přírůstu s velkým podílem nevytvořených letokruhů. Srovnávací letokruhová analýza plochy bez změn v pokryvnosti ukázala, že tyto symptomy lze použít pro detekci silných gradací hmyzích defoliátorů v minulosti. Získané výsledky byly ověřeny identifikací poklesu pokryvnosti kleče na časové řadě leteckých snímků.
Studium dynamiky přirozené klečo-travinné vegetace pomocí prostorově explicitního modelu – předběžné výsledky
Wild, Jan ; Kyncl, Tomáš
Dlouhodobá časoprostorová dynamika a procesy umožňující koexistenci mozaiky klečových porostů a travinné vegetace v subalpinském stupni Krkonoš jsou studovány pomocí počítačového, prostorově explicitního modelu. Výsledky prvních simulací naznačují možnost dlouhodobé existence klečo-travinné mozaiky ve velkém rozsahu vstupních parametrů, a to i bez přítomnosti disturbancí limitujících růst kleče.
Krkonoše v době poledové - vegetace a krajina
Jankovská, Vlasta
Paleobotanická rekonstrukce vegetace a krajiny Krkonoš pro období holocénu.
Vodní bilance půdního profilu v pramenné oblasti Krkonoš
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Syrovátka, Oldřich ; Dvořák, I.
Práce porovnává vodní režim půd dvou horských stanovišť ve vrcholové partii Krkonoš (horská louka a klečový porost). Obě lokality se nachází v oblasti Labské louky na pravém břehu Labe v nadmořské výšce cca 1360 m n.m. Vodní režim půd je charakterizován časovým průběhem zásoby půdní vody a odtokem vody z půdy do podloží. Je sestavena celosezónní vodohospodářská bilance půdy ve formě součtových čar srážek, evapotranspirace a odtoku z půdy do podloží. Evapotranspirace byla zjištěna energetickou bilancí rostlinného krytu založenou na příkonu globální radiace a teploty přízemní vrstvy vzduchu. Odtok vody z půdy do podloží byl stanoven pomocí tenzometrického monitoringu stavu půdní vláhy. Zásoba vody v půdě byla odvozována z tenzometrických dat a retenčních křivek. Srážky byly měřeny standardním srážkoměrem.
Magnetická susceptibilita rašelin jako indikátor antropogenních imisí v české a polské části Krkonoš
Kapička, Aleš ; Strzyszcz, Z. ; Magiera, T. ; Petrovský, Eduard
Rychlé a relativně levné metody pro stanovení kontaminace půd pevným průmyslovým spadem jsou hledány v poslední době na řadě pracovišť. Jedna z nich - magnetometrie půd se jeví jako perspektivní. Je založena na faktu, že ferrimagnetické částice antropogenního původu jsou ukládány a akumulovány ve svrchních vrstvách půd a sedimentů.
Využití magnetické susceptibility lesních půd pro mapování imisní zátěže v regionu KRNAP
Kapička, Aleš ; Petrovský, Eduard ; Fialová, Hana ; Podrázský, V.
Hloubkové půdní profily byly magneticky vyšetřovány v oblasti Krkonošského národního parku. Magnetická susceptibilita, termomagnetické, magnetizační a hysterezní křivky pro jednotlivé půdní horizonty byly měřeny v laboratoři. Ve všech profilech lze spolehlivě identifikovat svrchní vrstvu s výrazně zvýšenou hodnotou susceptibility.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.